Hořicko - Fotogalerie - Braunův Betlém u Kuksu se mění Pátek 29. března 2024 
Fotogalerie
 Braunův Betlem
 Byšičky
 Nábřeží sochařů
 Nemocnice Hořice
 Nové Smrkovice
 Ulice po roce
 Smetanovy sady
 Sportovní hala gymnázia
 Sympozium Hořice


JÍDELNÍČKY
Napište nám
Kontakt
info@horicko.cz
Provozovatel www.horicko.cz
Prodejní akce

Reklama
Máme pro vás tip na skvělý dárek za vysvědčení, který vaše peněženka ve zdraví přežije:
počítačovou hru na CD/DVD v originálním obalu za neuvěřitelných 49,- Kč.

www.HORICKO.cz
stáhnout
[CNW:Counter]
12.4.2003 - MF DNES 10.4.2003
Braunův Betlém u Kuksu se mění

Unikátní soubor plastik v lesním areálu u Kuksu zaznamenal výrazný krok k záchraně. Památkáři provedli terénní úpravy, které mají ochránit sochy před zhoubným působením podzemní vody.

Aprílové počasí návštěvě Braunova Betléma v lese nedaleko Kuksu sice nepřeje, přesto areálem s barokní sochařskou výzdobou prochází skupina lidí. Jsou mezi nimi památkáři z Národního památkového ústavu, architekti, restaurátoři i další odborníci. Na rozdíl od běžných návštěvníků si hlouček více než sochařských děl všímá terénních úprav areálu provedených na sklonku loňského roku. Jejich úkolem je chránit plastiky před zhoubným působením vody.

„Hydrogeologický průzkum prokázal, že největší problémy tu jsou s vodou. Původní terén, v němž sochařská díla vznikala, byl totiž příkřejší a umožňoval přirozený odvod vody,“ říká hydrogeolog Petr Kotlík z expertní komise občanského sdružení Nový les, které už několik let usiluje o záchranu Braunova souboru reliéfů a soch. Voda z pramenů vyvěrajících v okolí byla v Braunově době odváděna také pomocí fontán a vodotrysků. „Odvodňovací systém však v důsledku těžby kamene pro stavbu josefovské pevnosti zanikl a část vody proniká vzhůru povrchem soch. Kvůli tomu se na nich tvoří mohutné vrstvy mechů a lišejníků, které je ničí,“ vysvětluje Kotlík.

Vedle odvodnění přispěly terénní úpravy k tomu, že návštěvníci Betléma spatří některé plastiky téměř tak, jak se na ně dívali lidé v době jejich vzniku. Nejvíc je to patrno u studny Jakobovy. „Takový pohled na studnu nebyl dvě stě dvacet let,“ tvrdí Jan Falta z územního pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích. Na historických plánech areálu je doloženo, že studna stála v rozšířeném místě cesty. Ta však byla zavezena odpadem z nedalekého lomu a plastika se ocitla v dolíku. „Snížením úrovně cesty spatří návštěvníci Braunovo dílo z podhledu, což zřejmě bylo i sochařovým tvůrčím záměrem,“ míní Falta. Podle něj by terénní úpravy měly pokračovat tak, aby se vzhled přírodního areálu přiblížil době jeho vzniku.

„Dosavadní práce jsou kompromisem mezi nedávným stavem a tím, co by bylo žádoucí. I když vrátit areál do původního stavu zcela nelze, chtěli bychom se přiblížit jeho někdejší podobě,“ říká Falta. Dosavadní úpravy Braunova Betléma byly financovány z amerického fondu World Monuments Fund, který na záchranu památky přispěl více než dvěma miliony korun. Pardubičtí památkáři vynaložili na Betlém 600 tisíc korun, které šly zejména na financování archeologického výzkumu. Podle předchozích odhadů má záchrana Braunova areálu stát nejméně deset milionů korun. Památkáři věří, že ze Spojených států získají peníze i letos. Americký fond bude už za měsíc posuzovat žádost o opětovné zařazení Betléma na seznam sta nejohroženějších památek. „Pokud se to podaří, velmi pravděpodobně získáme další dotaci. Bez ní se neobejdeme, naše finanční možnosti jsou omezené,“ říká Ivo Přichystal z pardubického ústavu.

Památkáři by letos chtěli z amerických peněz dokončit terénní úpravy a v areálu obnovit takzvaný Wagnerův srub. Ten si v třicátých letech minulého století uprostřed Braunových děl postavil sochař Josef Wagner. Objekt by měl sloužit jako zázemí pro obsluhu a ostrahu areálu a jako prodejna vstupenek a drobných upomínkových předmětů. „Srub však nebude stát na původním místě, ale zhruba o šedesát metrů blíže k dnešnímu parkovišti,“ plánuje Falta.

V dalších etapách záchranných prací v Braunově Betlému, jejichž délku v případě dostatku peněz odhadují památkáři na pět let, by mělo přijít na řadu restaurování soch i krajinné úpravy, například zalesnění areálu. „Podle starých plánů byl okolo hustý les. Nechceme tedy vytvářet nějaký zámecký park, ale krajinářské řešení by mělo co nejvíc vycházet z historických podkladů,“ míní hlavní konzervátor Národního památkového ústavu Josef Štulc.

Braunův Betlém - historie

* 1717 až 1732 - na popud hraběte Šporka tesá Matyáš Bernard Braun do skalních masivů v Novém lese soubor plastik,

* 1738 - Špork umírá, část výzdoby areálu postupně zaniká,

* 1781 až 1787 - těžba kamene pro pevnost Josefov, některé sochy jsou nenávratně poškozeny,

* 1907 - opravy skulptur narušených kořeny vzrostlých stromů,

* 1970 - soubor je zapsán jako kulturní památka ve Státním seznamu kulturních památek,

* 1999 - Betlém je zařazen na seznam 100 nejohroženějších památek světa sestavovaný organizací World Monuments Fund,

* 2002 - sochy jsou prohlášeny národní kulturní památkou.