Smůla. Koupaliště Dachova dotaci nezískalo. Co s ním?
Koupaliště Dachova patří k hořickému létu naprosto neodmyslitelně.
Město historickou dřevostavbu chtělo zrekonstruovat za pomoci dotace z
takzvaných Norských fondů. Jenomže s žádostí neuspělo. Co teď? Hledat příspěvek
jinde, anebo se spolehnout na vlastní zdroje?
Špatnou zprávu oznámili radní při pondělním veřejném zasedání zastupitelstva.
„Projekt byl detailně zpracován i s ohledem na to, že dotace budou tentokrát
orientovány na kulturní památky, které jsou dřevostavbami. Bohužel vyjádření
bylo záporné. Mně je to velice líto také z toho důvodu, že v celkovém soupisu je
dřevěných staveb nakonec velmi málo," uvedl místostarosta Martin Pour. O
přidělování evropských dotací z Norských fondů rozhoduje Ministerstvo financí
ČR. Je třeba dodat, že letošní převis žádostí byl značný – uspěla zhruba
desetina uchazečů.
Zakončení sezony na koupališti Dachova.„Moc mě to mrzí. Je to dobře připravený
projekt. Koupaliště by získalo náboj a konečně by se dostalo do stavu, v jakém
by mělo být," řekl Deníku starosta Aleš Svoboda.
Odhadované náklady jsou 12,5 milionu korun. Zásah by se týkal celé dřevěné
stavby. V současnosti je v nejhorším stavu západní část komplexu. Představitelé
města se v příštím roce pokusí najít jiný dotační titul, a pakliže neuspějí,
město začne rekonstruovat na vlastní pěst.
Náklady jsou ale příliš vysoké a Hořičtí by zákrok pravděpodobně rozdělili na
tři etapy. „Opravu bezprostředně není nutné realizovat. Stav je ale neutěšený.
Pokud v příštím roce zjistíme, že nebude možné čerpat dotaci, jsme připravení v
následujících letech nějakou částku vyhradit," sdělil dále starosta.
Místostarosta Martin Pour dodal, že investice bude nezbytná. Budovám na
koupališti zbývá sotva pět let života. „Vím, že jsme na druhé schůzi a teprve si
zvykáme," řekl k zastupitelům. „Ale upozorňuji vás, že přibližně v polovině
našeho období se koupalištěm budeme muset vážně zabývat," dodal.
Koupaliště Dachova mohlo dotaci a rekonstrukci dostat ke svým kulatinám. V
příštím roce oslaví 90 let od vzniku. Architektonicky jedinečná stavba pochází z
pera umělce a učitele Karla Bachury. V roce 2013 se pavilon převlékáren a zázemí
pro správce staly kulturní památkou. Přestože na první pohled objekty vypadají
dobře, jejich základy jsou velmi zchátralé.
Autor: Jan Jireš