Každý desátý obyvatel hradeckého kraje má potíže s alkoholem, asi polovina z nich už trpí vážnou závislostí. Lékaři tvrdí, že alkoholiků, které k závislosti vede pracovní stres, rodinné problémy i společenské povinnosti, v regionu stále přibývá. Odborníci mají potíže přesvědčit alkoholiky k léčbě, protože většina nemocných svůj stav zlehčuje.

---

Lékaři tvrdí, že alkoholismus je v Hradeckém kraji problémem. Závislost na alkoholu nyní postihuje asi deset procent obyvatel kraje a další lidé jsou ohroženi.
„Závislost se může objevit nenápadně, navíc si lidé dlouho nepřipouštějí, že by je něco takového mohlo postihnout. Často to nenapadne ani příbuzné. Když nemocný není viditelně opilý a nemění se jeho chování, je těžké nemoc odhalit,“ uvedla Elena Křivková z psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Závislost na alkoholu může vznikat i několik let a alkoholik zpočátku nemusí pít mnoho.
„Mnozí lidé se napijí jen občas a alkohol nevyhledávají. Může se však zhoršit jejich situace, mohou mít problémy v práci nebo začnou alkohol používat k řešení svých problémů. V případě, že to dělají opakovaně, je to už krok k závislosti. Přitom si okolí ani nemusí všimnout, že se něco děje,“ míní psychiatrička, která se léčbou alkoholismu zabývá.

Alkoholici se vymlouvají

Praktičtí lékaři, kteří se nejčastěji dostanou do kontaktu s alkoholiky, mají s pacienty špatné zkušenosti.
„Lidé se k problémům nepřiznají, a pokud je upozorním, zpravidla závislost zastírají a tvrdí, že nepijí,“ tvrdí lékařka Leona Vorlová z Hořic.
Podobné zkušenosti mají i další praktičtí lékaři. „Obvykle přijdu na to, že pacient má potíže s alkoholem podle toho, s jakými přichází problémy. Jen každý desátý alkoholik vám však potvrdí, že má potíže. Ostatní pití popřou, nebo tvrdí, že se sice občas napijí, ale problémy nemají,“ řekl lékař Martin Thiel z Rychnova nad Kněžnou.
Špatnou zkušenost má i lékařka Jindřiška Šnajdrová z Dvora Králové nad Labem. „Problém si připustí asi každý dvacátý alkoholik. Většina to popře a pije tak dlouho, až se jim zhroutí rodina nebo přijdou o práci. Měla jsem tu pacientku, která řekla, že má s alkoholem problémy, a uznala, že by se měla léčit. Už jsem ji však půl roku v ordinaci neviděla,“ uvedla lékařka.
Lékaři nemohou nemocné poslat na léčení bez jejich souhlasu. Léčbu zpravidla nemohou nařídit ani soudy. Všechno záleží jen na nemocném a alkoholik se léčit nechce,“ řekl lékař. „Alkoholiků, které se lékařům podaří přesvědčit, je málo a velká část těch, kteří uposlechnou, přijde jen proto, aby nemuseli poslouchat výčitky. Teprve pokud se člověk chce opravdu léčit, může jít do Léčebny návykových nemocí v Nechanicích nebo do zařízení v Liberci a Mladé Boleslavi,“ sdělila psychiatrička Eliška Roučková z Nové Paky.

Závislost se musí léčit včas

Alkoholikem se člověk stává, když začíná pít alkohol pro účinek. „Běžný člověk pije pivo nebo víno, aby uhasil žízeň. Problém začíná být, když člověk začne pít takzvaně pro špičku a začne alkohol vyhledávat jako prostředek dosažení lepší nálady. To je nebezpečné bez ohledu na to, kolik sklenic alkoholu k tomu vypije,“ míní hradecký psycholog Miloslav Pleskač, který se na alkoholismus specializuje.
Alkoholik zpravidla začne potřebovat stále vyšší dávky alkoholu, aby dosáhl stejného účinku. Začínajícím alkoholikem však může být i člověk, který se napije jen zřídka, ale pak neví, kdy přestat.
„Takzvaní kvartální pijáci, kteří jinak nemají problémy, jsou také závislí. Většinou se intervaly mezi jejich alkoholickými excesy zkracují a stavy se zhoršují, až to za nějaký čas začne být viditelné a začnou mít potíže v zaměstnání i v rodině,“ řekl psycholog.
Znakem závislosti je také neschopnost pijáka přestat pít ve chvíli, když začne mít potíže ve vztazích nebo když se začne zhoršovat jeho zdraví. „Člověk, který si vytvořil závislost, neumí přestat pít ani ve chvíli, když už má dostatek důkazů, že mu alkohol škodí. Dává alkoholu přednost i před zájmy, rodinou nebo vztahy,“ vysvětlila Křivková. Alkoholik zpravidla tvrdí, že problémy má, ale ne z pití.
„U některých lidí pomůže až šok ze ztráty blízkých. Jiní si sice problémy uvědomí, ale namlouvají si, že dovedou kdykoli přestat, až se pro to sami rozhodnou,“ řekla psychiatrička. Zhoršování závislost se projevuje také tím, že nemocní začínají pít i ráno.
„Závislí často používají takzvané vyprošťováky. Alkoholem se snaží odstranit tělesné potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo třes rukou. Tím odstraňují abstinenční stavy, které jim způsobuje pokles hladiny alkoholu pod úroveň, na kterou jsou zvyklí. Bez pomoci lékařů by jim náhlá abstinence mohla způsobit i smrt,“ řekla Křivková.

Po léčení se už nesmí pít

Odborníci na závislosti doporučují pobyt v léčebně. Alkoholik musí přestat pít, ale vysazení dávek, na které je organismus zvyklý, může vážně ohrozit jeho zdraví. Může například dojít až k epileptickému záchvatu. Pacient musí být pod lékařskou kontrolou, aby abstinenční syndrom překonal. „Do léčebny v Nechanicích přijímáme pacienty až tehdy, když si to přejí a rozhodnou se sami o léčbu požádat. Pacient musí především chtít přestat, protože se jinak může i po úspěšné léčbě k alkoholu vrátit. Uzdravený alkoholik musí trvale abstinovat. Stává se, že lidé přijdou i po letech znovu, protože nevydrželi a začali pít,“ uvedla Křivková.
„Měl jsem mezi klienty ženu, která si po třiadvaceti letech abstinence vzala alkohol, vrátila se k pití a upila se. Alkoholik se může uzdravit, ale nemůže se zcela vyléčit. Nesmí už pít. Je dobré, když po návratu z léčebny chodí k ambulantnímu specialistovi a setkává se se skupinou lidí, kteří mají stejný problém. Abstinence se však dá vydržet. Znám člověka, který nepije už šestatřicet let,“ řekl Pleskač.

---

Ivan Macek