Zdeněk Lhota, Hořice 6. místo kandidátky ODS do Parlamentu ČR za Královéhradecký kraj

Pane Lhoto, jste členem hořického zastupitelstva a známým organizátorem významných sportovních akcí. Můžete našim čtenářům svoji veřejnou činnost více přiblížit? Čeho si na své dosavadní veřejné práci nejvíce ceníte, co se Vám dle Vašeho názoru povedlo.

I když doufám, že nejen tam. Základ veřejného působení jste opravdu předeslal ve své otázce.

Oblast sportu je téměř na osobní vyznání. Kdysi jsem sám sportoval. Sport a lidé kolem něj mi nesmírně pomohli. Ať už to byla iniciativa, posléze vybudování fitness v našem městě, pořádání sportovních akcí či cokoliv jiného, za vším je obrovská vděčnost , kterou chci oplácet.

Při organizování prvních akcí před šesti lety se lidé ptali, které že to jsou ty naše Hořice, že v mapě našly troje. Dnes už se neptají. Příznivci veškerou činnost hodnotí s puncem nejvyšší kvality. Rovněž mě těší, že vedle hodnotových tradic a díky mediálnímu zájmu jsme určitě významným způsobem dokázali rozšířit okruh širokého podvědomí o našem městě. Pokud se alespoň trošku daří vytvářet to, čím i mě byl sport ve svých začátcích, pak je to největší zadostiučinění.

Stejně tak aktivní zapojení se do správy věcí veřejných nebylo nahodilým rozhodnutím a má svůj osud.

Na začátku byl rozhodně velmi silný vztah k bývalému tajemníkovi MěÚ panu Jaroslavu Cejnarovi. V době kdy odcházel s některými svými kolegy z radnice, zanechávali za sebou plusové hospodaření ve výši osm milionů korun a spoustu dalších výhledů. Během tří let se vše změnilo na schodek ve výši šedesát milionů. Samozřejmě, že vše co děláme není jenom o penězích. Každému se něco podaří a ne vždy se zadaří. O tom všem je možné vést diskusi. Avšak popsané období, a tom jsem přesvědčen, snad nikdo nemůže hodnotit jako prospěšné. V mnohém nám a to velmi silně ujel vlak. K tomu snad nikdo nemohl zůstat chladným.

Přišla nabídka k členství v ideově nejbližší ODS. Po nějaké době k obsazení funkce manažera pro okres Jičín. Vůbec jsem o tom nepřemýšlel. Byla to prostě výzva, kterou jsem musel přijmout a také ji přijal. Až následně a na základě voličské důvěry jsem byl zvolen do Městského zastupitelstva.

Na práci zastupitelstva si vážím, že táhne za jeden provaz. Opět je možné vést diskusi o tom, co je užitečnější víc a co může počkat. Mnohé postoje se mohou různit. Prvořadým zájmem všech je udělat pro město to nejlepší, co pro něj udělat lze. Sám jsem jeden ze sedmnácti a jen doufám, že tomuto stavu jako celku rovněž přispívám.

Z iniciativ a sportovní komise při MěÚ Hořice, kam jsem byl na nominován jako předseda, si cením zřízení fondu na podporu sportu a volnočasových aktivit. Roční příspěvek města se pohyboval okolo 300000,- Kč na kalendářní rok. K vidění byla celá řada věcí, které byly posuzovány na základě pocitů, dojmů mnohdy i vášní a zbytečných emocí. Racionální fakta tím šla do ústraní. Nad položkou pro sport se diskutovalo jako nad celým rozpočtem a naopak nad celým rozpočtem, jako by byl jednou položkou. S ohledem na potenciál, který sportovní aktivity v našem městě vytvářejí, spolu s faktem, že se tak děje na bázi dobrovolnosti v míře naprosto neuvěřitelné, to bylo pro všechny rozhodně nedůstojné. Dnes je v rozpočtu trojnásobek a všichni si nejen morálně uvědomují, že pro nejbližší léta by se měl zdvojnásobit. Máme pro všechny srozumitelná, jasně definovaná a tím i korektně kontrolovatelná pravidla.

V případě, že ve volbách uspějete, na co by jste se chtěl jako poslanec zaměřit?

Práce v Parlamentu je v prvé řadě o legislativě. Legislativě, která ovlivňuje život každého z nás a každou jeho hodinu. Věřím, že většina lidí již prokoukla o co v těchto volbách jde.

Jde o nekonečný souboj dvou neslučitelných systémů. Jeden chce lidem nenápadně a důmyslně co nejvíce brát a vytvářet kupu. Posléze se chce tvářit, že se o každého a vše postará. Pokud pak někdo přijde v dostatečné pokoře a nebo naopak umí dobře křičet, má šanci, že si z kupy cosi uďoubne. Dříve nebo později nastává krach. Na druhé straně je to vize, nechme lidem, tedy i samosprávám co nejvíce, oni sami nejlépe vědí, jak s tím naložit. Věřím v lidské schopnosti a v naší zemi obzvlášť. Logicky stojím na straně druhého.

Budou-li vznikat jakékoliv zákony, tak ať vše zjednodušují, nikoliv komplikují. Souběžně s tím odmítám zákony typu ,,my to tady budeme řídit " a podporuji zákony, které vytváří prostor pro uplatnění lidských schopností. Za takovými chci stát.

Poslanec Parlamentu ČR je veřejná osoba s významným přímým i nepřímým vlivem. Co by jste v případě volebního úspěchu, chtěl udělat pro Hořice a Hořicko?

V předchozích odpovědích je určitě částečně odpovězeno na kom nejvíce záleží. Je to městské zastupitelstvo.

Samozřejmě je to ale celá řada situací, ve kterých centrální orgány, jakým je bezesporu i Parlament může být oporou. Bráním se jakýmkoliv laciným slibům. Proto jenom tolik, byl bych velmi rád s trochou nadsázky jakýmsi mostem, na který je možné se spolehnout vždy, kdy to jenom lze. To samo o sobě skrývá opravdu obrovský potenciál. Jsem přesvědčen, že bychom věděli, jak s ním naložit.

Jste připraven spolupracovat se současným vedením města?

V druhé polovině první odpovědi jsem se zmínil o konstruktivnosti práce našeho zastupitelstva. Opět to už zaznělo, ale určitě bychom našli celou řadu příkladů, jak křehká tato konstruktivnost je. Nikdo z nás určitě nemůže pochybovat, kdo je prvohybatelem. Je to někdy ta nejzásadnější a nejtěžší úloha. Ano, s takovým vedením jsem ke spolupráci rozhodně připraven.

A co když po podzimních parlamentních volbách, se vedení města změní?

Ať už se jedná o jakoukoliv činnost, vždy říkám, člověk sám i kdyby chtěl sebevíc , zmůže jen pramálo a nebo vůbec nic. Základem úspěchu je spolupráce. K té je zapotřebí komunikace. Považuji se za člověka, který ví co je to komunikovat.

V případě volebního úspěchu uvažujete o zřízení poslanecké kanceláře?

Málokdo ví, že do konce loňského roku a po dobu předchozích čtyř let jsem dělal asistenta senátorovi MVDr. Jiřímu Liškovi z Jičína. Byl jsem a jsem tak trochu jeho naslouchajícím žákem. On věděl, že nejsem jenom posluchačem. V mnohém vedeme opravdu otevřené diskuse. Někdy jsou naprosto protichůdné, vždy však končíme demokratickým postojem a vřelým podáním ruky. Jako člověka ho mám moc rád. Pokud se každý z nás čas od času zastaví a ohlédne se, říkám si jaký to být musí fantastický pocit, vidět za sebou vše co se povedlo i jeho přičiněním.

V jeho kanceláři jsem často zaskakoval. Ne všechny fungují, ale jeho je určitě přínosem. Určitě bych usiloval o totéž. Na to kde, musím říct jsem ani jednou nepomyslel. Pokud by byl prostor, kde jinde než právě u nás doma v Hořicích… .

Závěrem mi dovolte informaci. Snažím se chodit nohama po zemi a svět vidět reálně. Šanci na své zvolení mají odhadem tři snad čtyři kandidáti na prvních pořadích. Jsem šestka. Výjimku by mohl tvořit ten z kandidátů, který by dostal sedm procent tzv. preferenčních hlasů. Tedy kroužků ke svému jménu na kandidátní listině. Šance jsou v tomto směru opravdu malé.
Veškeré stávající činnosti v oblasti věcí veřejných jsou vesměs dobrovolné a časově mnohdy velmi náročné. Co dělám, dělám proto, že mě to baví a těší mě každičká povedená maličkost. Rád bych v tom pokračoval. Bez lidí kolem, zde to platí dvojnásob, je to slepá ulička. Jakékoliv důvěry si velmi vážím a pokud by se projevila i ve formě preferenčních kroužků, považoval bych to za velké povzbuzení do budoucna. A kdyby se snad přece jenom stal volební zázrak, jsem připraven učinit vše proto co se o člověka očekává.

Děkujeme za rozhovor.

Za www.horicko.cz dotazy kladl Zbyněk Zatloukal