O staré cihelny nikdo nestojí, a tak jedna za druhou mizí. Z té v Šárovcově Lhotě ale její majitel chce udělat malé muzeum a zachovat ji jako technickou památku. Rozlehlý objekt zatím opravuje většinou vlastními silami a z vlastních peněz.

Zdaleka ne každá památka je na očích třeba tak jako Kuks a má naději na štědré dotace na obnovu. Řada menších či technických památek je téměř zapomenuta. Jeden takový unikát v Šárovcově Lhotě už třetím rokem zachraňuje Martin Pour. Rozhodl se pro budoucí generace zachovat tamní kruhovou cihelnu. Pour památku zachraňuje sám a ze svých peněz. Ty mu ale nestačí, a proto se snaží pro záchranu cihelny získat finanční podporu. Rozpadající se cihelnu koupil od místního zemědělského družstva koncem roku 2009. Hrozilo totiž, že ji některá z firem rozebere na stavební materiál.

„Pomohla mi obec, hlavně dnes už bývalý starosta Liboslav Kněžáček. Rozhodlo i to, že v obci není kostel ani věž a jako jedinou dominantu tu místní vnímají právě komín cihelny,“ líčí Pour.

Původní kruhová cihelna z 20. let minulého století už bohužel nemá nic z původního technologického vybavení, stroje se nedochovaly. JZD ji v 70. letech upravilo na sušárnu obilí.

„Nejdřív jsem musel cihelnu vyklidit. Vyvezl jsem šestnáct valníků nepořádku, prachu a šrotu,“ říká Pour. Začal se zajímat o cihlářskou výrobu a nacházel zbytky z původního vybavení cihelny, třeba dřevěné formy na cihly, ocelovou točnu pro cihlářské vozíky či dřevěné podložky pod ručně vyráběné cihly.

V roce 2010 se s pomocí příbuzných pustil do záchrany konstrukce původní dřevěné sušárny na cihly a její střechy. Té hrozilo zborcení. To, co chybí v jeho cihelně, se snažil získat jinde: „Bohužel, většina starých cihelen je dnes zrušena, nebo dokonce zbořena a sběrné suroviny byly rychlejší než já.“

Společně se Svazem cihlářů Čech a Moravy však přišel na myšlenku vytvořit z cihelny expozici cihlářství, místních tradic a řemesla. „Ale hlavně ukázat původní technologii vypalování v kruhové cihelně. Což, pokud vím, nikde v Čechách zatím není.“

Pour získal od místního kronikáře Karla Lonera několik dobových fotografii z dvacátých až třicátých let. S projektem vloni oslovil obce a města v okolí. Žádal o příspěvek ve výši tří tisíc korun. Paradoxně pouze tři malé obce mu pomohly, větší obce a města i velké firmy odmítly.
„Třítisícový příspěvek je pro ně asi likvidační,“ krčí rameny nadšenec a dodává, že letos odmítl pomoci cihelně i kraj. Poura to ale neodradilo, sáhl do vlastních financí a opravuje cihelnu dál. „Beru to jako radost. I když mne okolí považuje za pošetilce a blázna.“

Nakonec pomohl svaz cihlářů. Několik firem mu nabídlo pomoc formou poskytnutí materiálu či slev na něj. „Jedna firma mi darovala několik palet zdícího materiálu, druhá slevu na nákup komínového systému, třetí na střešní bobrovky.“

Největším problémem cihelny je ale střecha nad kruhovou pecí. „Ta je na některých místech v havarijním stavu, do objektu zatéká. Střecha má rozlohu tisíc metrů čtverečních. Na to finančně nestačím. Generální oprava střechy je pro mne utopií,“ říká nadšenec. Náklady odhaduje na 395 tisíc korun.

Proto zatím provedl jen nejnutnější opravy, aby do objektu nezatékalo. Odstranil také nepůvodní části cihelny, hlavně sušárnu obilí. Koncem loňského roku začal vytvářet expozici cihlářských výrobků. Sehnal předválečné účty a tiskopisy ze starých cihelen a vytváří sbírku značených cihel.

„Jsem teprve na začátku dlouhé cesty,“ přiznává. Už teď si ale všímá vzrůstajícího zájmu projíždějících cykloturistů, kteří se u cihelny zastavují a chtějí se podívat dovnitř. V cihelně se už konají i menší akce pro veřejnost, třeba drobné expozice při Běhu na Zvěřinu nebo Veterán rallye.

Cihelna by podle něj mohla hostit exkurze zájemců o tradiční cihlářskou výrobu s ukázkami předválečné techniky. Klub turistů plánuje vést kolem cihelny pochod o Žižkův štít, jehož se účastní na patnáct set lidí.

„Plánů je hodně, ale ruce jsou jen jedny a výplata taky,“ říká nadšenec. Uvítal by proto pomoc při získávání technického vybavení z předválečných cihelen. Shání také stabilní motor, nářadí, tiskopisy, účty, staré cihly s erbem, zajímá se o úzkorozchodnou železnici, uvažuje o lokomotivě.

Jeho úsilí ho spojilo se členy a příznivci Společnosti ochránců památek ve východních Čechách.

„Rádi bychom mu pomohli radami, svými kontakty, ale i nějakými brigádami na úpravách cihelny. Na jaře chceme objekt navštívit,“ říká šéf společnosti ochránců památek Rudolf Khol a dodává, že kruhová cihelna v Šárovcově Lhotě patří k těm technickým památkám, které rychle mizí, a proto se z ní stává unikát.

Autor: Petr Broulík

Fotogalerie na www.hradec.idnes.cz