Základní kámen k novému výzkumnému a šlechtitelskému ústavu ovocnářskému položili v Holovousích v závěru srpna. Mezi Jičínem a Hořicemi teď postupně vyroste ovocnářský výzkumný institut za více než půl miliardy korun.
Do té doby ještě odborníci musí vydržet v pronajatých kancelářích a v montovaných buňkách z šedesátých let.
„O dotační peníze jsme požádali v roce 2009. Příprava začala už o tři roky dříve. Mými kolegy a předchůdci Ludvíkem a Paprštejnem je tam odpracována spousta hodin. Vložena byla nejen spousta energie, ale i peněz. V roce 2011 jsme se dozvěděli, že jsme úspěšní a dotaci získáme,“ rekapituluje ředitel holovouského ústavu Jaroslav Vácha.
Z čeho se projekt ovocnářského výzkumného institutu skládá?
Sestává z takzvané tvrdé části, tedy výstavby nového pracoviště, a z měkké části, to je výzkumný projekt Ovocné plodiny. Doteď probíhala především výběrová řízení a výzkumná činnost. Vlastní stavba se trochu protáhla, protože konkurz na tak velikou stavbu, jako je ta naše, je poměrně komplikovaný, a přestože na to máme odbornou, specializovanou firmu, advokátní kancelář, tak to není jednoduché. Během výběru jsme se potkali s řadou komplikací, někdy možná i obstrukcí. Teď už máme uzavřenou smlouvu a stavba byla v podstatě zahájena.
Archeologický průzkum vás tedy nezdržel?
Trošku jsme se obávali, aby se tím nezkomplikoval harmonogram. Proto jsme se předem domluvili a organizačně tu věc zařídili tak, že archeologický průzkum probíhal ještě před tím, než jsme stavbu zahájili. Naše předpoklady se naplnily: nálezů tady bylo opravdu hodně. Neolitem počínaje a středověkem konče.
V čem se bude nový ústav zásadně lišit od toho stávajícího?
Zásadním způsobem se změní perspektiva naší existence. V těchto zámeckých budovách a na zámeckých pozemcích jsme v nájmu. Je to soukromý majetek, vlastnictví restituenta, kterému byl majetek znárodněn. V tomto směru se naše situace změní zásadním způsobem. Budeme ve vlastním. To dává možnost pro další rozvoj, investice. Důležité jsou vhodné podmínky pro vnitřní vybavení. To v současném provizoriu opravdu pokulhává. Jsme v historických budovách a v buňkách, kde nejsou úplně optimální podmínky pro umístění přístrojové infrastruktury.
A co evropský význam nového institutu?
Ano, to je také velice podstatné. Nejenže se budeme moci pochlubit novou budovou, ale i moderními přístroji, to je součást investice. To znamená, že budeme, alespoň doufám, žádaným smluvním partnerem.
Navýší se počet zaměstnanců?
Když jsme uzavírali naši žádost, tak jsme měli zhruba 75 zaměstnanců. Podmínkou je, že přijmeme celkem 30 nových pracovníků: 15 techniků a 15 vysokoškolsky vzdělaných výzkumných pracovníků. O to víc výzkumných výsledků budeme muset vykazovat. Pravidla jsou poměrně ostře nastavena.
Kdo bude dodavatelem stavby?
Během výběrového řízení uzavřely konsorcium dvě firmy: BAK a Hochtief. Jsme rádi, že máme silného partnera se zkušenostmi. Nejde totiž o úplně obvyklé stavby. Je tam třeba experimentální skleník nebo chlazený sklad ovoce v řízené atmosféře.
Jak je to se stavebními termíny?
Konečný, definitivní termín je konec roku 2015. To už bude zapotřebí mít vyúřadované úplně všechno, samozřejmě včetně účetnictví. Termín dokončení stavby je leden 2015. Pak máme čas na zkušební provoz i na kolaudaci stavby.
Co bude pak s holovouským zámkem?
Konkrétní informaci nemám, ale byla by škoda, aby zámek chátral. Majitelů je celkem pět, dva z nich žijí trvale v zahraničí. Bude pro ně zřejmě velmi těžké najít pro tuto památku nějaké smysluplné využití. Osobně k ní mám velice dobrý vztah. Obzvlášť park je pro mě kouzelným místem, po kterém se mi bude stýskat.
Co byste si přál v kontextu s novým ovocnářským výzkumným institutem?
Když se ohlédnu zpátky na více než šedesátiletou historii ústavu i na jeho zvuk v zahraničí, tak bych výzkumnému ústavu přál, aby se mu dařilo tak jako dosud a aby i nadále fungovala spolupráce jak s místní ovocnářskou sférou, tak i se zahraničím.
Autor: Vlaďka Wildová