Lázeňství potřebuje ozdravnou léčbu. V České republice je 37 lázeňských míst, která poskytují lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Na začátku tohoto roku zaznamenala většina z nich zásadní propad počtu pacientů, jejichž léčbu plně nebo zčásti hradí pojišťovny.

Problémy v lázeňství se nevyhnuly ani Královéhradeckému kraji. Odnesly to třeba lázně Velichovky, které fungovaly více než sto let a teď jsou na prodej. S existenčními problémy se stále potýkají Janské Lázně.

Někde zaznamenaly až osmdesátiprocentní propady v návrzích na lázeňskou péči. Za touto krizí je podle ředitelů lázní indikační seznam, který vstoupil v platnost na podzim loňského roku. Zkracuje pobyty v lázních o týden a výrazně omezuje opakované návštěvy pacientů. "Některé lázně to zvládají dobře, jiné hůře. Stát ale nemůže lázeňská zařízení uměle dotovat," vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.

Zatímco odbory vidí problém hlavně v nastavení indikačního seznamu, exministr zdravotnictví Leoš Heger tvrdí, že za klesající počet pacientů v lázních mohou především ošetřující lékaři, kteří předkládají méně návrhů na lázeňskou péči. Důvodů je ale podle něj víc. Třeba reakce na vývoj medicíny, kdy není lékařsky opodstatněné, aby byl pobyt v lázních navrhován opakovaně.

Plánovaná revize indikačního seznamu je teď pro lázeňská města určitou nadějí, že dojde ke změně. Tuto šanci odvozují od stanovisek současné vlády v demisi, která prohlásila, že chce podpořit stabilitu léčebného lázeňství. Ředitel Lázní Bělohrad a.s. Štěpán Vele ale nečeká, zda a kdy se něco změní. Pro bělohradské lázně musí teď společně s kolegy získávat samoplátce lázeňské péče. "Letos v lednu a v únoru jsme oproti předchozímu roku měli až o 65 procent pacientů od zdravotních pojišťoven méně, teď jich máme o 40 procent méně, když srovnávám s listopadem loňského roku. Snažili jsme se, aby se neopakoval začátek letošního roku, podařilo se nám s předstihem zajistit samoplátce. Na začátku roku 2014 tu tedy prázdno nebude. Ale to není útěcha. Stát by měl přece působit preventivně a to nedělá," zlobí se Štěpán Vele.

V Lázních Bělohradě se to nejvíce projevuje třeba v obsazenosti dětské léčebny. Podle ředitele by si zasloužila podporu. "Osvěta nefunguje. Přitom například skolióza u dětí je velký problém, který může léčebna preventivně řešit. Když včas uzdravíme děti, tak nebudeme muset v budoucnu vynakládat peníze na komplikovanou léčbu pro dospělé," vysvětluje Štěpán Vele.

Starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr nedávno na konferenci "Armagedon českého lázeňství" v Třeboni přednesl příspěvek na téma Dopady krize lázeňství na lázeňská města v Královéhradeckém kraji. "Předem jsem kontaktoval i starosty měst, ve kterých lázně donedávna fungovaly. Náchodský starosta Jan Birke mi k zániku Lázní Běloves řekl, že městu citelně chybí. Mimo jiné se tam zvýšila nezaměstnanost, snížily se tržby obchodníků a ubytovatelů, chybí místní poplatky za pobyty a stát už, samozřejmě, nedostává daně od lázní a stáčírny minerálky. Podobné je to v Železnici u Jičína, kde léčebna zanikla hlavně kvůli restituci," dodal Pavel Šubr.

Autor: Vlaďka Wildová