Příznivci golfu, kteří od letoška míří na nové hřiště u zámečku v Myštěvsi nedaleko Nového Bydžova, možná netuší, že v 50. letech objekt sloužil jako prominentní žalář. Internován tam byl kardinál Josef Beran a údajně také Marta Gottwaldová. Později areál využívala někdejší Československá televize.

Původní vlastník prý zámeček prohrál v kartách

Před únorem 1948 zámeček patřil rodině Piťhů. Ta jej koupila v roce 1913 od Pozemkové banky poté, co původní vlastník rytíř Gaston Ritter von Mallmann zámeček údajně prohrál v kartách. Areál získal do vlastnictví známý pražský lékař, profesor gynekologie a porodnictví Univerzity Karlovy Václav Piťha s manželkou Hermínou. Jeho žena v zámečku bydlela až do roku 1950.
„Pak musela jít do nemocnice a komunisté jí vzkázali, že už se nesmí vrátit. Zámeček jí zabavili. Odešla jen v noční košili,“ říká vnuk Hermíny Piťhové Václav Piťha, který v 90. letech objekt restituoval a dnes je jeho spolumajitelem.
Rodina se pak bála k bývalému vlastnictví jen přiblížit, protože dům převzala Státní bezpečnost. „Otec pracoval dost blízko, v Hradci Králové zakládal lékařskou fakultu, ale režimu se to nelíbilo, tak jej přeložili do Plzně,“ říká jeho syn.

Místo řeckých dětí přišla Státní bezpečnost

Do myštěvského zámečku měly údajně přijet děti Řeků zabitých při občanské válce či pronásledovaných. Po roce 1951 se tam ale objevili příslušníci Státní bezpečnosti. Během krátké doby přebudovala suterénní prostor na vězeňské cely.
„Původně tam byla velká okna, která zedníci zazdili a nechali jen malá okénka. Když zámeček opustili, byla jsem se tam podívat. Ve zdi cel byl zabetonován železný kruh, ke kterému asi vězně připoutávali,“ vzpomíná Alena Vašinová z Myštěvsi.
O tom, co se na zámečku děje, nikdo z vesnice mnoho nevěděl. Objekt je vzdálen asi půl kilometru od vsi a tehdy byl obehnán vysokým prkenným plotem. „Když jsme pracovali na poli blízko zámečku, slyšeli jsme, jak kolem obcházejí hlídky se psy“" říká žena.

V suterénních celách věznili pražského arcibiskupa

Státní bezpečnost využívala zámeček až do roku 1960. Lidé v Myštěvsi předpokládají, že tam byli internováni nepohodlní kněží. Jen o jediném vězni nepochybují. Byl jím kardinál Josef Beran, tehdy pražský arcibiskup.
Během únorových událostí roku 1948 varoval celý národ před krveprolitím a v pastýřském listě z 2. března vybízel k návratu ke křesťanským mravním hodnotám. Po únoru odmítl vyslovit loajalitu církve k novému režimu a od 19. června 1949 do 10. března 1951 byl střežen v Arcibiskupském paláci. Pak jej Státní bezpečnost internovala na různých místech republiky, jedním z nich byla Myštěves. Potvrdil to sám kardinál před tím, než v roce 1965 odjel do Vatikánu. Odtud se už do vlasti vrátit nemohl.
„O věznění arcibiskupa Berana nám řekl učitel Vopřátko, který po roce 1960 v zámečku hlídal sklad textilního podniku Panar. Přijelo auto, vystoupil z něj starší pán a představil se, že je arcibiskup Beran. Prohlížel si okolí a učiteli řekl, že konečně ví, kde ho estébáci drželi. Dírou po suku v prkenné ohradě prý zahlédl valník s cedulí Vašina Myštěves. Po roce 1957 jsme totiž museli dát valník do družstva a odtud si ho vypůjčoval velitel věznice. Asi nestačil odstranit tabulku s vlastníkem,“ říká Alena Vašinová.
Ve vsi se říká, že na zámeček na tři čtvrtě roku odvezli i manželku komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. „Po smrti Gottwalda v roce 1953 prý vykřikovala, že jí manžela otrávili v Sovětském svazu, tak ji načas uklidili,“ říká Václav Piťha.
Velitelem myštěvské věznice byl František Zita. Podle údajů Úřadu pro dokumentaci komunistických zločinů byl v letech 1948 až 1949 členem instruktážní skupiny Státní bezpečnosti. Chvíli byl i předsedou Místního národního výboru v Myštěvsi. Po roce 1960 se z Myštěvsi odstěhoval, ale v 70. letech jezdil za správcem zámku, s nímž chodil chytat ryby. „Při chytání ryb v Myštěvsi také zemřel. Skonal tam, kde pomáhal zlu,“ říká Alena Vašinová.

Z věznice se stalo luxusní sídlo televize

Zámeček v Myštěvsi pak sloužil jako sklad košil, knih a asi v roce 1976 jej získala Československá televize. Z věznice vzniklo luxusní sídlo.
„Byly tam krásné pokoje pro hosty, tapety tehdy dovezli až z Anglie. Dvě ložnice měl ústřední ředitel Československé televize Jan Zelenka, jedna byla vyvedena v rezavé, druhá ve vínové kůži. Jezdil sem často,“ vzpomíná Alena Vašinová.
Dnes je v anglickém parku v okolí zámečku a na přilehlých pozemcích golfové hřiště. Velké sály zámečku slouží golfovému klubu. Majitelé klubu chtějí přes zimu pokoje vybavit koupelnami a další rok dostavět dalších devět jamek hřiště.