Hořicko - Obce Hořicka - Holovousy - Rekordní dotace pro holovouské ovocnáře Úterý 28. ledna 2020 
Obce Hořicka
 Regiony na Hořicku >>>
 Za hranicemi Hořicka >>>
 Po kom se jmenují ulice Hořicka? >>>
 Bašnice - www
 Bezník
 Bílsko
 Bílsko - www
 Boháňka
 Boháňka - www
 Borek
 Březovice
 Bříšťany
 Cerekvice nad Bystřicí
 Červená Třemešná
 Červená Třemešná www
 Cerekvice n.B.- www
 Chodovice
 Chomutice
 Chomutice - www
 Chroustov
 Chvalina
 Dachovy
 Dobeš
 Dobrá Voda
 Dobrá Voda - www
 Holovousy
 Holovousy - www
 Hořice
 Hořice MěÚ - www
 Jeníkov
 Jeřice
 Konecchlumí
 Lázně Bělohrad - Anenské lázně
 Lázně Bělohrad MěÚ
 Lázně Bělohrad
 Lískovice
 Lískovice - www
 Miletín
 Miletín - www
 Milovice
 Milovice camping
 Mlázovice
 Mlázovice - www
 Nový Bydžov
 Nechanice
 Nechanice - www
 Nová Paka - www
 Nová Paka
 Ostroměř
 Ostroměř - www
 Pecka
 Pecka - www
 Petrovičky
 Podhorní Újezd - Vojice
 Podhorní Újezd - Vojice - www
 Polšť
 Rašín - www
 Rohoznice s Horkami a Polákovem( Polštěm)
 Sobčice
 Sobčice - www
 Sukorady - www
 Třebnouševes
 Třebovětice
 Úhlejov
 Úhlejov - www
 Želejov


JÍDELNÍČKY
Napište nám
Kontakt
info@horicko.cz
Provozovatel www.horicko.cz
Prodejní akce

Reklama
Máme pro vás tip na skvělý dárek za vysvědčení, který vaše peněženka ve zdraví přežije:
počítačovou hru na CD/DVD v originálním obalu za neuvěřitelných 49,- Kč.

www.HORICKO.cz
stáhnout
[CNW:Counter]
Rekordní dotace pro holovouské ovocnáře

Výzkumný a šlechtitelský ústav (dále VŠÚO) sídlí už od roku 1951 v prostorách krásného holovouského zámečku.

Zblízka už však dominanta obce nevypadá vábně. Zámek je zchátralý a jeho někdejší reprezentativnost je již dávno pryč. S tím ovšem nemůže ředitel ústavu Václav Ludvík nic dělat, protože je zde od roku 1993 jen jako pouhý nájemník. Zámek patří rodu Malínských, kteří do něho téměř neinvestují. To je jeden z hlavních důvodů, proč VŠÚO začal sledovat možnosti, jak vybudovat vlastní zařízení.

Naproti jim přišel v roce 2006 Operační program pro výzkum a vývoj pro inovaci, čili studnice evropských peněz, která podporuje české projekty z oblasti výzkumu. Holovouští vypracovali projekt v celkové hodnotě neuvěřitelných 770 milionů korun na výstavbu nového moderního centra pro výzkum, vývoj a šlechtění v oblasti ovocnářství. Cesta k vysněnému novému sídlu však nebyla a stále není jednoduchá. V první výzvě podávání žádostí neprošel VŠÚO druhým kolem. Komise měla výhrady především k nízkému počtu studentů doktorandského vzdělávání, chyběla jim také dostatečná publikační činnost v odborných zahraničních časopisech.

V druhé výzvě si už dali Holovouští pozor. ,,Poučili jsme se a nabrali zkušenosti, jak by měla žádost vypadat. Práce se nám vyplatila. Z 59 žádostí jsme se dostali mezi nejlepších 29,“ říká Václav Ludvík, ředitel VŠÚO. Z téměř třicítky projektů byl ten holovouský výjimečný. Už třeba z toho důvodu, že na listině vybraných žadatelů byla vedle Holovous velká města jako Brno, Ostrava, Olomouc či Zlín. ,,Další zajímavostí je, že většina z nich byly vysoké školy. My jsme eseróčko,“ dodal ředitel.

V druhé výzvě skončil VŠÚO druhý pod čarou čili v zásobníku dalších úspěšných projektů, které mají velkou šanci potřebné finance získat. ,,Více budeme vědět po negociačním řízení v září, kde se rozhodne, jak se bude projekt dál vyvíjet,“ sdělil nám Václav Ludvík.

Kdyby vše dopadlo bez problému, stavět by se mohlo už na začátku příštího roku. Dokončení centra je plánováno na rok 2013. Není ještě jisté, zda částka 770 milionů (85% nákladů uhradí EU, zbylých 15% půjde z národních zdrojů) nebude pokrácena kvůli šetření.

V blízkosti holovouského fotbalového hřiště vyroste nová budova s laboratořemi a pracovnami o rozloze 30 x 40 metrů a moderní skleník. Dále budou vystavěny garáže pro techniku či sklad obalů. Na rekonstrukci čeká sklad ovoce. Peníze půjdou ale také do nového vybavení a do startovacího výzkumného programu.

Holovousy výstavbu podporují. Kromě nesporného zviditelnění nabídne centrum i řadu pracovních míst. Ředitel je povinen přijmout patnáct vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a podpůrný personál. Stav zaměstnanců by se tak zvedl ze současných sedmdesáti až ke stovce.


Autor: Tereza Černá