Hořicko - Příroda - Přírodní koupaliště Dachova u Hořic Čtvrtek 28. března 2024 
Hořicko
 Aktuality
 Ankety >>>
 Ekonomika
 Fotogalerie >>>
 Historie >>>
 Kultura >>>
 Obce Hořicka >>>
 Příroda
 Rozhovory >>>
 Sociální služby >>>
 Speciality regionu
 Sport >>>
 Školy >>>
 Úřady >>>
 Volný čas >>>
 Zdravotnictví >>>


JÍDELNÍČKY
Napište nám
Kontakt
info@horicko.cz
Provozovatel www.horicko.cz
Prodejní akce

Reklama
Máme pro vás tip na skvělý dárek za vysvědčení, který vaše peněženka ve zdraví přežije:
počítačovou hru na CD/DVD v originálním obalu za neuvěřitelných 49,- Kč.

www.HORICKO.cz
stáhnout
[CNW:Counter]
Přírodní koupaliště Dachova u Hořic

Celkový pohled na lední koupaliště Dachova u HořicKoupaliště Dachovy se nachází 2 km severně od Hořic v Podkrkonoší, na severu Jičínské pahorkatiny v Cidlinsko - Chrudimském bioregionu, na východě Hořického chlumu v nadmořské výšce 350m .

V pamětní knize Hořic se uvádí, že „Lesní koupaliště a slunné lázně“ v Hořicích na Dachovech bylo zřízeno z bývalého rybníka.

Na tomto koupališti můžeme už léta beze změny pozorovat určitý kompromis. Dochází zde k soužití lidí s pěti druhy obojživelníků. Je nutné upozornit na výskyt nejen čolka horského (Triturus alpestris), kterého se jako jediného z pěti druhů obojživelníků vyskytujících se v areálu koupaliště týká informační tabule, ale i na čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka velkého (Triturus cristatus), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria).

1. Ocasatí obojživelníci

Samičky čolka horského (barevné niance)Čolek horský zde vstupuje do vody současně s čolkem obecným a to již začátkem března. Během čtrnácti dnů je u samečků obou druhů patrný svatební šat.

Vajíčka žádného z druhů čolka jsem nezaznamenala, ovšem již koncem května se v bazénu vyskytoval větší počet larev čolka horského i obecného.

Dne 20.8 2001 jsem prováděla měření délek těla čolků:

Výrazné tečkování na těle čolka obecného (samec)Hrubým počítáním 20.8.2001 bylo v bazénu zjištěno 237 čolků rodu Triturus, z toho 129 jedinců čolka horského (73 samiček, 56 samečků), 106 jedinců čolka obecného (59 samiček, 47 samečků) a 2 jedinci čolka velkého (2 samci)Ocasní lem čolka obecného.

Největší jedinec čolka horského byla samice dlouhá 110mm, samec 87mm. Čolek obecný dosahoval podstatně menších velikostí. Nejdelší samice měřila 85mm a samec 96mm. Čolka velkého jsem odlovila pouze dvakrát. Jednalo se o samce dlouhé 156mm a 153mm.

Průměrná délka čolka horského: samička - 93mm, sameček - 80mm.

Průměrná délka čolka obecného: samička - 77mm, sameček - 90mm.

Průměrná délka čolka velkého je, vzhledem k tomu, že byly odloveny pouze dva jedinci (samců a žádná samička), nepříliš objektivní.

Detailní pohled na hlavu s keříčkovými žábrami larvy čolka horskéhoTaké jsem pozorovala, že každý druh čolka dával přednost jiné části nádrže. Čolek horský se vyskytoval převážně v nejhlubších a zároveň v zastíněných částech bazénu, kdežto čolek obecný preferoval méně hluboká a prosluněná místa. Čolek velký se vyskytoval v hloubce u hráze.

Začátkem září se v postupně vypouštějícím koupališti vyskytoval pouze čolek horský ( samci již bez svatebního šatu).

Jako zimní úkryty využívají čolci puklin v březích koupaliště. Domnívám se, že pouze čolek velký zimuje v bahnitém dně u břehu hráze.

 

2. Žáby

Samice ropuchy obecné a ve spodní části řetězcovité snůšky vajíček ropuchy obecnéDospělci ropuchy obecné se v koupališti objevují v polovině března. Pozorovala jsem tzv. ropuší copy, kdy se v jednom případě na jednu samičku přichytávalo více samců - samička se utopila.

V polovině dubna (22.4.2001) jsem zaznamenala ve vodě v bazénu velký počet shluků ropuších vajíček. Začátkem května (4.5.2001) se zde vyskytovali již pulci. Metamorfóza pulců probíhala během celého června (9.6.2001 se ve vodě vyskytovali jak pulci, tak metamorfované žabky). 28.6.2001 se žabky shlukovaly na mělčině u břehu. 10.7.2001 jsem nepozorovala žádné žabky, pouze ojediněle nepřeměněné pulce.

Dospělci ropuchy obecné vodu opouštěli většinou v průběhu celého měsíce května a 27.5.2001 jsem nezaznamenala ani jediného dospělce.

Skokan hnědý se v areálu koupaliště vyskytoval spíše náhodně - nerozmnožuje se zde. Vajíčka skokana hnědého jsem nacházela v silně eutrofizovaném lesním rybníčku, který je od koupaliště vzdálen asi 200m.

 

3. Soužití obojživelníků s rekreanty.

Koupaliště Dachovy se stává stále atraktivnějším a vyhledávanějším turistickým místem, s tím souvisí vyšší návštěvnost a vyšší nebezpečí pro zde se rozmnožující obojživelníky. Abychom tyto živočichy mohli účinně chránit, musíme znát především jaké druhy se zde vyskytují a podrobnější informace týkající se jejich nároků na potravní spektrum, podmínky nutné k rozmnožování a pro metamorfózu larev a skutečnosti o zimovištích atd..

Jako částečné řešení minimalizace ohrožení obojživelníků (především čolků, protože žáby opouštějí koupaliště ještě před jeho otevřením pro veřejnost) vidím v umístění informační tabule. Ta by měla upozorňovat návštěvníky na zákonem chráněného čolka horského, č. obecného a č. velkého a stručně popisovat jejich biologii. Měl by zde být zdůrazněn zákaz lovu všech vyjmenovaných obojživelníků pod hrozbou peněžité pokuty. Dodržování tohoto zákazu musí být kontrolováno pověřenou osobou (stačily by občasné obchůzky bazénu plavčíkem). Jsem si jista, že po uložení několika málo pokut přestanou lidi lovit čolky, přechovávat je v plastových lahvích apod., jak se tomu doposud stává.

Čolci se na koupališti vyskytují „ve společnosti lidí“ již několik desítek let, proto si nemyslím, že je třeba přistupovat k razantním opatřením. Postačí zde více zájmů, jak ze strany veřejnosti, tak správce koupaliště (technické služby).

 

Kateřina Kulhánková, Hořice v P.