Po sametové revoluci jsme často diskutovali o tom, jak dlouho nám bude trvat, než „doženeme západ“. Myslím si, že v něčem nám už moc nechybí, v ledasčem jsme ho už dohnali, a něco bude ještě chvíli trvat. Někdy mám však pocit, že mnozí z nás měli na mysli výhradně ukazatele, které se měří jen penězi nebo podobnými ekonomickými či fyzikálními veličinami.

Kdo navštívil města na západ od našich hranic nemohl si nevšimnout, že bezbariérové úpravy pro snazší a bezpečný pohyb občanů se zdravotním znevýhodněním jsou samozřejmou a automatickou součástí života ve veřejném prostranství. Často se však doma setkáváme s jednáním a chováním, které prozrazuje, že nám jsou lhostejné problémy našich spoluobčanů, jenž jsou v menšině, a to do té míry, že nebereme zřetel na jejich zdravotní postižení a naše chování se potom jeví jako naprosto sobecké, bezohledné a cynické.

V uplynulých dnech se na adresu města objevilo několik dotazů týkajících se stavby křižovatky v Erbenově ulici před sokolovnou. Občané se ptají, jaký má tato stavba smysl a jestli bylo nutno ji stavět.

Především je potřeba připomenout že stavba křižovatky u sokolovny je jednou z mnoha součástí projektu Hořice město bez bariér. Přípravu a následně realizaci projektu schválila Městská rada i zastupitelstvo města Hořice na veřejném zasedání v roce 2007. Smyslem projektu není v žádném případě systematická oprava zanedbaných městských chodníků a místních komunikací. Evropské peníze jsme dostali na úpravu místních pěších tras pro usnadnění pohybu našich spoluobčanů se zdravotním znevýhodněním (žije jich u nás ve srovnání s jinými městy poměrně hodně). Nejprve byla vypracována projektová dokumentace na vybrané trasy, které procházejí napříč městem a spojují důležitá místa s větší koncentrací znevýhodněných spoluobčanů (nemocnice, dům seniorů, ústav pro osoby zdravotně postižené — invalidovna) s případnými cíli jejich návštěv (centrum města, obchody, kulturní zařízení, úřady, místa oddechu, školy, nádraží). Výběr těchto tras a objektů určených k úpravě byl proveden pod důsledným a velice přísným dohledem expertů zastupujících zájmy Evropské unie. Opětovně jsme byli upozorňováni na to, že jediné kritérium pro výběr uznatelných položek byl důstojný a bezpečný pohyb znevýhodněných občanů a úpravy, nikoli opravy těchto pěších tras. Křižovatka u sokolovny byla vybrána jako jedna z nejdůležitějších staveb k úpravě pro bezpečnější pohyb osob se znevýhodněním. V minulosti na této křižovatce došlo k vážným dopravním nehodám i s těmi nejtragičtějšími následky (nebezpečnějších křižovatek v Hořicích už o mnoho víc není), dlouhá „rovinka“ svádí často nezodpovědné řidiče k nebezpečné jízdě a překračování povolené rychlosti, prostorové uspořádání křižovatky je značně nepřehledné a nevyhovující. Navíc je křižovatka v místě křížení několika tras kudy často chodí spoluobčané se znevýhodněním (lidé na vozíčku, senioři, matky s dětmi). Místo je křížením pěších tras z invalidovny, do nemocnice, do parku, na Gothard, do centra města (obchody, úřady, kultura,…). Každý jistě ví, že překonat tuto křižovatku, kupř. na invalidním vozíku v takto nepřehledném místě, s takto nepřehledným provozem je velmi nebezpečné, pro některé je to prostě nepřekonatelná překážka a musí volit jinou, daleko delší trasu… Proto byla tato křižovatka vybrána a proto se tato stavba realizuje.

Nikoli pro vyšší pohodlí většiny hořických občanů, ale pro bezpečnější pohyb a život spoluobčanů se zdravotním znevýhodněním. Projekt je na celostátních konferencí odborníky hodnocen jako vysoce humánní a velice potřebný počin, který nehledí sobecky pouze na materiální potřeby města, ale hledá cesty jak pomoci dosud stále přehlížené, a zároveň stále se zvětšující skupině občanů.

Autor: Ing. Jaroslav Vácha, místostarosta

---