Hlasování o zámku se blíží. Dát ho bezúplatně Lesy nechtějí
Zámek. Získá ho město od současného majitele, Lesů České republiky?
Podaří se bezúplatný převod? A stojí Hořice vůbec o takové břemeno? K čemu mu
další objekt bude? Odpovědi na všechny tyto otázky by měly zaznít poslední
únorový den na dalším jednání hořického zastupitelstva.
Do debaty se ale už delší dobu zapojuje i veřejnost. Od září je možné podpořit
petici, kterou inicioval profesor dějepisu zdejšího státního gymnázia Jan
Tomíček. Svým podpisem mohou občané Hořic a přilehlých obcí vyjádřit, že jim
není lhostejné, do jakých rukou padne jedna z nejstarších a nejkrásnějších
historických budov ve městě a že jim záleží i na tom, aby měly Hořice důstojný
prostor pro prezentaci své historie a muzejních sbírek, které jsou v městě o
necelých deseti tisících obyvatelích řadou odborníků považovány za unikátní –
rozsahem i významem.
„Petice vznikla z několika důvodů. Tím hlavním byla obava, aby zámek nepřišel do
nevhodných rukou nebo nebyl využit nevhodným způsobem. Představa, že by v něm
byly jen sklady nebo nějaká tržnice, ubytovna nebo třeba hotel s červenou
lucerničkou, mě prostě děsí.
Bohužel jsme obklopeni případy, kdy k podobné degradaci kdysi slavných domů
došlo, vezměme třeba hotel Beránek, který byl za první republiky
nejreprezentativnějším místem ve městě a dnes se v něm prodávají levné oděvy.
Naopak jsou však i případy, kdy si se svými zámky a zámečky poradila menší města
než my," upozorňuje Jan Tomíček a hned připojuje i příklad.
„Třeba v Hostinném, které je ve srovnání s Hořicemi poloviční, před dvěma třemi
lety kompletně renovovali františkánský klášter. Tak proč by něco podobného
nešlo i u nás," zamýšlí se Jan Tomíček.
Spolu se zámkem by podle něj město získalo ideální a dostatečně velké prostory
na svou prezentaci. Nejen co se týče kamene a sochařské tradice, ale i dalších
fenoménů, jako je výroba hořických trubiček, motocyklové závody, ale i na
muzejní expozice. „Muzeum je pamětí místa, tam, kde chybí, je to v negativním
smyslu znát. Myslím, že jsme povinní zachovat hodnoty, které pro nás shromáždily
a udržovaly generace před námi, a prezentovat je dál.
Kromě kamene má hořické muzeum záviděníhodné archeologické sbírky,
nezastupitelné místo sehrálo město v historii Prusko-rakouské války, kdy přímo
na zámku přenocoval jak budoucí císař Vilém, tak Otto von Bismarck," popisuje
Jan Tomíček s tím, že současné muzeum prostory pro prezentaci žádné z těchto
oblastí nemá. Až do konce první republiky byly sbírky shromažďované od konce
devatenáctého století rozmístěny, kde se dalo, hlavně po školách. Samostatný
prostor, budovu bývalého okresního úřadu, získalo muzeum až za protektorátu. A
je v ní dosud. Prostory pro expozice jsou malé, pro edukativní nebo slavnostní
příležitosti neexistuje žádná přednášková místnost, natož sál.
Většina sbírek je uložena v depozitáři. Zásadnímu zlepšení situace by podle Jana
Tomíčka nepomohlo ani případné získání dotace na česko-polský projekt Cesta
kamene. „Je pravda, že muzeu by i tento projekt určitě prospěl – opravila by se
celá budova, instalováním výtahu by byl zajištěn bezbariérový přístup, přibyla
by jedna místnost pro expozici a menší konferenční sál v patře. Ale možnosti,
přitáhnout do města na naši historii lidi, by plně využity nebyly. Podle
projektu by hlavním tématem byl jen kámen a kamenosochařství. Navíc tím vzniká
nová otázka, kam s depozitářem," vysvětluje Tomíček.
Se svými úvahami a argumenty seznamuje průběžně i vedení města – nejen osobně,
ale i jako prostředník veřejného mínění. První část petičních archů byla
starostovi Aleši Svobodovi předána už koncem listopadu. Na devadesát sedm archů
své ano muzeu v zámku řeklo 1317 lidí, z toho 964 bylo přímo občanů Hořic,
dalších 353 lidí se ozvalo z okolních obcí. Své o zájmu místních vypovídá i
účast na prohlídce zámku, kterou se organizátorům petice podařilo domluvit se
zástupci Lesů České republiky v polovině loňského října. Prohlédnout zámek si
přišlo kolem čtyř stovek Hořičáků.
Hlasovat o získání zámku mělo hořické zastupitelstvo původně už 7. prosince
loňského roku. Nakonec bylo odloženo na další jednání. „Důvod byl jednoduchý.
Vedení města chtělo ještě znovu prověřit možnost, zda by město zámek nemohlo
získat bezúplatným převodem," přiblížil Jan Tomíček a připomněl, že posledních
dvě stě padesát let byl zámek státním majetkem a sloužil veřejnému blahu, byla v
něm třeba pobočka pražské invalidovny nebo archiv. Místostarosta Hořic a zároveň
autor předběžného projektu na využití zámku, Martin Pour, potvrdil, že město
oslovilo jak vedení Lesů České republiky, tak ministerstvo financí a
ministerstvo zemědělství.
„Z vedení Lesů jsme už stanovisko dostali a bohužel je zamítavé, na vyjádření
některého z ministrů zatím čekáme, ovšem do únorového jednání zastupitelstva by
už mělo být k dispozici. Úplně nadějně to ale nevypadá," informoval
místostarosta Pour s tím, že podle jeho tušení se v Hořicích poslední únorový
den bude hlasovat spíš o možném zakoupení než o bezúplatném převzetí zámku. Cena
deseti milionů, kterou Lesy České republiky za zámek požadují, je také jedním z
důvodů, proč někteří zastupitelé nejsou celé věci nakloněni. Dalším problémem
jsou následné investice do objektu v případě jejího získání. „Předběžný projekt
využití počítá s celkovou investicí kolem padesáti milionů korun. Je ale třeba
vysvětlit, že se nejedná o jednorázovou záležitost. Celý projekt je rozložen na
etapy. V té první se plánuje vložení zhruba jednoho až dvou milionů korun na
zajištění stavu zámku. Druhá etapa počítá s investicí kolem deseti milionů korun
realizovanou v menších částkách, třeba po dvou milionech, v průběhu
následujících pěti let. Cílem je úprava a přizpůsobení hlavní budovy zámku pro
potřeby muzea a jeho přesun na nové místo. Třetí etapu je možné naplánovat na
pozdější období, třeba za deset let. Pojmout by měla opravy hospodářských budov
a vzácné gotické tvrze uprostřed zámeckého areálu. Věřím, že navrhovaný rozpočet
čtyřiceti milionů korun, bude při střízlivém pojetí prací reálný a postačující,"
popsal Martin Pour.
Konečné rozhodnutí o osudu hořického zámku bude na zastupitelích, hlasovat o něm
budou v pondělí 29. února. Veřejnost pak může svůj názor vyjádřit případným
připojením svého podpisu k petici. Petiční archy jsou až do 20. února k
dispozici v knihkupectví u Hamáčků, v trafice v horním rohu náměstí, v obchodu s
výpočetní technikou v Žižkově ulici a v antikvariátu Abnormalizace.
Autor: Věra Kociánová,
http://jicinsky.denik.cz