Namrzlé a zasněžené chodníky by se podle hořického sdružení Ecoinstitut neměly ošetřovat chemicky solí, ale pravidelně uklízet a sypat štěrkem.
Stále se rozšiřující řada českých měst už v zimě prakticky nesolí, a když už, tak jen vozovky, které jsou na rozdíl od chodníků odkanalizované. Hlavními důsledky solení jsou poškozené psí tlapky, poničená obuv obyvatel Hořic, úhyn stromů, prosáknutí do základů budov a poškození kamenných a ocelových prvků domů.
„V Hořicích jsou škody nejvíce patrné na zasolených soklech domů – bílé mapy na nasákavém Hořickém pískovci. Dalším zřetelnou ukázkou budiž velmi špatný stav tújí na autobusovém nádraží, a to díky extrémnímu solení během minulé zimy," vyjmenovává viditelné dopady solení předseda sdružení Tomáš Štayr.
Podle hořického biologa Maxe Politzera působí sůl v zeleni několikerou škodu. „Předně rostlinám způsobuje problémy s přísunem vody, kdy i ve vlhkém prostředí rostlina usychá. Dále chemické látky v soli vytěsňují kalcium, magnesium, draslík a další prvky s následkem ztráty živin a tedy chřadnutí stromů," upozorňuje přírodovědec.
Samotný posyp solí však na první pohled může město vyjít levněji, a to především kvůli odpadnutí jarního úklidu. V důsledku to však negativně dopadá na obyvatele města v podobě dodatečných nákladů na odstranění škod. Ty nesou především chodci kvůli poškozené obuvi, vlastníci domů mají poničené kamenné sokly a dokonce i samotné město, které musí obnovovat zeleň a opravovat zkorodované povrchy betonových chodníků. „To jsou hlavní argumenty, proč se od začátku minulého roku z pozice člena komise pro životní prostředí rady města Hořice snažím o změnu technologie údržby hořických chodníků, a to nahrazením soli kamennou drtí," říká Tomáš Štayr.
Sdružení nechce sypat pískem (který se lidově řečeno všude nanosí), ale drtí větší frakce, kterou neunáší voda, snadno se zamete a její užití je daleko efektivnější. Tématem omezení solení by se mělo na návrh komise pro životní prostředí, jakožto poradního orgánu rady, zabývat vedení města.
„Se solením musíme přestat, protože jsme schopni kamennou drtí zajistit rovněž bezpečné povrchy chodníků, a to navíc bez přímých ekonomických i ekologických škod na majetku občanů, městské zeleni i zdraví domácích zvířat," apeluje na radu města předseda hořického sdružení.
V případě zájmu o jakékoliv bližší informace se můžete prosím obrátit na Tomáše Štayra, telefon 608 913 562, e-mail: ecoinstitut@email.cz
Karel Krejčí
ECOINSTITUT - Co je a do dělá?
Sdružení Ecoinstitut, založené v roce 2007, je nezisková organizace působící v Královéhradeckém kraji, jejímž posláním je zlepšování kvality životního prostředí a podpora rozvoje regionu. Mezi úspěšné projekty patří seminář pro starosty obcí Podorlicka v Dobrušce realizovaný ve spoluprácí s FOA, také dohlíží na provádění náhradních výsadeb za odstraněnou zeleň v Hořicích (např. areál ÚSP, Gothard) či v Hradci Králové.
Na jaře roku 2009 realizovalo za účasti ministra životního prostředí Martina Bursíka veřejnou výsadbu dvaadvaceti vzrostlých lip na návsi Stračovské Lhoty na Královéhradecku a na podzim téhož roku výsadbu 42 stromů ve Mžanech.
V roce 2010 sdružení pozvalo do Hořic socioložkou Jiřinu Šiklovou na besedu o mezigeneračních problémech. V roce 2011 se sdružení podařilo dohodnout se společností ECE Projektmanagement na dodatečných kompenzačních opatřeních v rámci výstavby nového fotbalového stadionu v Hradci Králové, kdy bude v katastru Malšovic vysazeno o téměř 100 stromů více. Na podzim roku 2011 sdružení spolu s veřejností dokončilo výsadbu čtyřiceti stromů, kterými byla ozeleněna přístupová cesta ke kapličce ve Mžanech.
V roce 2011 ECI vypracovalo finanční a majetkovou analýzu hospodaření města Hořice za roky 2001-2009 včetně srovnání se 450 obcemi v České republice.
ECI v současnosti připravuje projekt porovnání otevřenosti jednotlivých obcí mikroregionu Nechanicko, měst do deseti tisíc obyvatel v Královéhradeckém kraji a komisí místních samospráv v Hradci Králové.
O vyjádření k problému jsme samozřejmě požádali také hořickou radnici:
Vedení města Hořice také samozřejmě není nakloněno nadměrnému používání posypových solí v zimních měsících. Naším úkolem však je dbát především o schůdnost a sjízdnost městských komunikací. K životnímu prostředí se snažíme chovat maximálně ohleduplně. Snížili jsme obsah soli v posypových směsích na 1:2:2 (sůl, písek, štěrk). Když můžeme vynechat ze směsí sůl, tak ji samozřejmě vynecháme.
Zeleň, která lemuje naše komunikace, je průběžně sledována a musíme konstatovat, že její kvalita se v důsledku solení nezhoršuje. Problémem však je, že ochránci životního prostředí nechtějí písek, biologové sůl a hořičtí obchodníci štěrk.
Snažíme se zajistit bezpečnost s ohledem na životní prostředí a potřeby občanů.
Ivan Doležal, starosta Hořic